Roste i podíl zemí, ve kterých výroba energie z obnovitelných zdrojů převažuje nad výrobou z fosilních paliv.
V roce 2024 solární energie vyrobila 11 % elektřiny v EU, čímž poprvé v historii překonala podíl uhlí. Zpráva společnosti Ember o evropské elektřině ukazuje, že pokrok na cestě k dekarbonizované společnosti pokračoval i v loňském roce, a to navzdory řadě politických a ekonomických překážek.
Napříč Evropou zažívá solární energie raketový vzestup. Pouze v roce 2024 vzrostla výroba elektřiny ze solární energie o 22 %, což znamenalo 66 GW nové kapacity. To odpovídá instalaci 450 000 solárních panelů každý den.
Ve 12 zemích EU pokryla solární energie během alespoň jedné hodiny roku 2024 více než 80 % celkové poptávky po elektřině. V Nizozemsku a Maďarsku dokonce solární zdroje během více než 70 dnů pokryly přes 80 % denní špičkové poptávky. Tento růst se týká celé EU, zatímco uhlí ustupuje do pozadí. Více než polovina členských zemí EU již buď nemá žádnou uhelnou elektrárnu, nebo uhlí tvoří méně než 5 % jejich energetického mixu.
Pro Česko jsou tato čísla jak inspirací, tak výzvou. Solární energie u nás loni dosáhla 5,5 % energetického mixu, což je nárůst ze 4 % v roce 2023, zatímco výroba elektřiny z uhlí klesla na historické minimum 37 %. Solární energie také poprvé vyrobila více elektřiny v Česku než plyn (5,1 %).
„Více bezemisní energie z obnovitelných zdrojů přinese Česku nezávislost na dovozu fosilních paliv, levnou energii pro dekarbonizaci ekonomiky i výhodná řešení pro energetickou soběstačnost domácností. Jsme však stále na počátku celkové proměny energetiky. Výstavbu velkých solárních elektráren lze více podpořit pomocí rozdílových smluv soutěžených v aukcích tak, aby měl stát jasnou kontrolu nad ročními přírůstky a současně spotřebitelé mohli těžit ze zvyšujícího se objemu levné zelené elektřiny. Je také třeba přijmout opatření, která zkrátí lhůty pro povolování nových solárních a větrných elektráren. Pro efektivní využití zelené energie je pak třeba rozběh akumulace energie nebo propojení elektroenergetiky a teplárenství. Bez takových kroků reálně hrozí, že Česko bude mít dražší energii než jeho sousedé,“ uvádí k výsledkům Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost (která je jedním z vlastníků portálu Obnovitelně.cz, pozn. red.).
Větrná energie je druhým největším zdrojem energie v EU za jadernou energií a zvýšila svůj náskok před plynem (stanovený v roce 2023). Větrná a solární energie dosáhly v roce 2024 společně rekordního podílu 29 % na energetickém mixu EU. To pomohlo posunout podíl obnovitelných zdrojů na téměř polovinu (47 %) celkové výroby elektřiny v EU.
Pět let Zelené dohody
Rok 2024 znamenal pětileté výročí Zelené dohody pro Evropu. Za toto období se EU podařilo dosáhnout výrazných změn, které ukazují, že hluboká transformace energetiky je možná.
V roce 2019 obnovitelné zdroje tvořily třetinu (34 %, 979 TWh) elektřiny v EU, zatímco fosilní paliva pokrývala 39 % (1130 TWh). Do konce roku 2024 vzrostl podíl obnovitelných zdrojů téměř na polovinu (47 %, 1300 TWh), zatímco fosilní energie poklesla na historické minimum 29 % (793 TWh).
Od roku 2019 do roku 2024 se obnovitelná energie rozšířila napříč EU. Počet zemí, kde obnovitelné zdroje převážily fosilní paliva, vzrostl z 12 na 20. Výroba elektřiny z fosilních zdrojů v EU v roce 2024 klesla o 75 TWh (-9 %) oproti roku 2023, a to i přes mírný nárůst poptávky po elektřině (+1 %) a zvýšení vývozu do zemí mimo EU. Výroba elektřiny z uhlí se snížila o 16 % a z plynu o 6 %. Tento vývoj přispěl k poklesu emisí CO2 z energetiky o 9 % na odhadovaných 585 milionů tun, což je méně než v roce 2020.
Kromě snížení emisí přinesl růst větrné a solární energie EU obrovské výhody v podobě snížení nákladů na energii a zvýšení bezpečnosti. Bez navýšení větrné a solární kapacity během prvních pěti let platnosti evropské Zelené dohody by EU vynaložila dalších 59 miliard eur na dovoz fosilních paliv pro výrobu energie: 53 miliard eur na fosilní plyn a 6 miliard eur na černé uhlí. Jen v roce 2024 by bez větrné a solární energie instalované od předchozího roku byla spotřeba plynu i uhlí v energetice EU o 11 % vyšší.
Posun v energetice nebyl náhodný; byl poháněn jasnými cíli, zjednodušením povolování a investicemi do technologií čisté flexibility, jako jsou baterie a řízení poptávky. Pro zajištění energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti pro další generace jsou zapotřebí politiky, které podpoří růst větrné a solární energie, čistou flexibilitu a elektrifikaci.
„Fosilním palivům klesá vliv na energetiku v EU,“ řekl Dr. Chris Rosslowe, senior analytik a hlavní autor zprávy.
„Na začátku evropské Zelené dohody v prosinci 2019 si málokdo myslel, že by energetická transformace v EU mohla být tam, kde je dnes; větrná a solární energie vytlačují uhlí na okraj a vytlačují plyn do strukturálního úpadku. Přestože se přechod na elektřinu v EU za posledních pět let posunul rychleji, než kdokoli očekával, další pokrok nelze považovat za samozřejmost. Realizace musí být urychlena zejména v odvětví větrné energie, které se potýká s jedinečnými problémy a prohlubujícími se problémy s dodávkami. V období do roku 2030 se musí roční přírůstky větrné energie více než zdvojnásobit ve srovnání s rokem 2024. Úspěchy posledních pěti let by však měly vzbudit důvěru, že s pokračujícím úsilím a odhodláním lze výzvy překonat a dosáhnout bezpečnější energetické budoucnosti,“ dodal Rosslowe.
Úvodní foto: Freepik
Článek byl publikován na portálu obnovitelně.cz
