Rok 2023 přinesl i důvody ke klimatickému optimismu

1. Přechod na OZE zrychluje

Prognózy Mezinárodní energetické agentury byly letos pozitivnější než kdykoli předtím. Podle její nejnovější zprávy dosáhne spotřeba fosilních paliv vrcholu do roku 2030.

Zpráva poukazuje na fenomenální rozvoj technologií čisté energie, jako jsou solární a větrná energie, elektromobily a tepelná čerpadla, a na to, jak tyto technologie mění způsob napájení všeho, od továren a vozidel až po domácí spotřebiče a topné systémy.

Jako další faktor, který je hnací silou rychlejších změn, zpráva uvádí současnou nestabilitu tradičních trhů s energií založených na ropě a plynu.

Scénář zprávy, který vychází ze současného nastavení politik, poprvé předpovídá viditelný vrchol celosvětové poptávky po uhlí, ropě a plynu již v tomto desetiletí. Podle tohoto scénáře bude podíl fosilních paliv na celosvětových dodávkách energie nadále klesat a celosvětové emise oxidu uhličitého (CO2) související s energetikou dosáhnou svého maxima do roku 2025.

Zprávu IEA podporuje také výzkum organizace Ember. Jejich analýza z roku 2023 ukazuje, že svět se blíží k bodu zlomu, kdy rychlý růst větrné a solární energie posune svět do nové éry poklesu produkce fosilní energie. A tedy i poklesu emisí v energetice.

Ze studie Global Electricity Outlook 2023 organizace Ember vyplývá, že již v roce 2022 pokryl růst výroby elektřiny z větrných a solárních elektráren (+557 TWh) 80 % růstu celosvětové poptávky po elektřině (+694 TWh).

Důležitou roli při snižování emisí hrají také opatření v oblasti energetické účinnosti, která rovněž vykazují pozitivní trend. V roce 2023 zaznamenala IEA celosvětový rozmach opatření v oblasti energetické účinnosti. Tato opatření pomohla spotřebitelům ušetřit peníze a zlepšila bezpečnost a udržitelnost globálního energetického systému.

Zpráva o trhu s energetickou účinností pro rok 2023 uvádí, že po globální energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu politický impuls pro energetickou účinnost nadále sílí. Investice do energetické účinnosti se od roku 2020 zvýšily o 45 % a rozšiřují se také klíčová opatření, jako jsou standardy pro klimatizaci.

2. Obnovitelné zdroje jsou levnější a trhají rekordy

V pozitivnějších předpovědích rychlosti dekarbonizace hraje klíčovou roli rekordní tempo zavádění obnovitelných zdrojů energie. Ještě v červnu předpovídala IEA celosvětový přírůstek kapacity obnovitelných zdrojů v roce 2023 ve výši 107 gigawattů (GW), což je největší absolutní nárůst v historii.

Jako faktory, které vedly k rekordnímu nárůstu, analýza uvádí rostoucí politickou podporu, rostoucí obavy o energetickou bezpečnost a zlepšující se konkurenceschopnost vůči alternativám fosilních paliv. V reakci na vyšší ceny elektřiny způsobené celosvětovou energetickou krizí hledají politici v mnoha zemích alternativy k dováženým fosilním palivům.

Největší nárůst se očekává u solárních elektráren, na které připadají dvě třetiny letošního nárůstu celosvětové kapacity obnovitelných zdrojů. Také přírůstek kapacity větrných elektráren na pevnině by měl v roce 2023 dosáhnout rekordní úrovně. Podle IEA se obnovitelné zdroje stanou do tří let hlavním světovým zdrojem elektřiny, budou dodávat 35 % světové elektřiny a předstihnou uhlí.

Analýza zaměřená na ceny energie z obnovitelných zdrojů přinesla také pozitivní zprávy. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) povede další zdokonalování solárních a větrných technologií k dalšímu snižování nákladů, čímž se tyto zdroje energie stanou ještě konkurenceschopnějšími vůči fosilním palivům.

I při současných cenách však urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie v Evropě již zmírnilo hospodářský dopad energetické krize. Nová kapacita obnovitelných zdrojů energie přidaná od roku 2000 snížila v roce 2022 účty za paliva v odvětví elektřiny nejméně o 520 miliard USD. Očekává se, že spotřebitelé elektřiny v EU ušetří v letech 2021 až 2023 díky nově instalované fotovoltaické a větrné kapacitě přibližně 100 miliard EUR.

Výrazný růst obnovitelných zdrojů bude muset být doprovázen urychlenými investicemi do distribučních sítí a provozní flexibility. Pokrok v tomto ohledu byl patrný i v roce 2023, zejména v souvislosti s oznámením výstavby největšího přeshraničního elektrického vedení na světě.

Nizozemsko a Spojené království plánují výstavbu elektrického vedení s cílem dodávat čistou energii a zvýšit energetickou bezpečnost. Propojovací vedení “LionLink” bude napojeno na mořskou větrnou farmu a bude schopno přenášet 1,8 gigawattů (GW) čisté elektřiny do 1,8 milionu domácností v Evropě.

3. K pozitivním změnám dochází nejen v EU

Oficiální údaje o přidané kapacitě OZE v roce 2023 ještě nebyly zveřejněny, ale v průběhu roku již bylo v EU překonáno několik souvisejících rekordů. Údaje energetického think tanku Ember ukazují, že během celého května se v EU vyrobilo více elektřiny z větrných a solárních elektráren než z fosilních paliv. Téměř třetina elektřiny v EU byla v květnu vyrobena z větrných a solárních elektráren, zatímco fosilní paliva vyrobila rekordně nízkých 27 %.

V uplynulém roce byl rovněž zaznamenán aktivnější přístup k udělování povolení pro nové projekty OZE. V reakci na energetickou krizi zavedly evropské země více politických a regulačních změn usnadňujících vydávání povolení než v celém předchozím desetiletí. IEA Tento trend tedy naznačuje trvalý posun směrem k OZE v energetickém systému EU.

Zatímco Evropa byla dlouho vnímána jako lídr v oblasti energetické transformace, v roce 2023 přišlo mnoho klimaticky pozitivních zpráv i z jiných částí světa. V USA došlo k zelenému boomu díky podpůrným politikám a financování známému jako Inflation Reduction Act. Během jednoho roku existence tohoto balíčku bylo ve Státech vytvořeno více než 170 000 nových pracovních míst v odvětví čistých technologií a společnosti oznámily investice ve výši více než 110 miliard USD.

V prvních pěti měsících roku 2023 vyrobily větrné a solární elektrárny v USA více elektřiny než uhlí. V prvních pěti měsících roku 2023 vyrobily větrné a solární elektrárny celkem 252 terawatthodin, zatímco výroba z uhlí činila 249 TWh. Vodní elektrárny vyrobily do května dalších 117 TWh. Tento milník tak ilustruje probíhající transformaci i v americkém energetickém sektoru. V prosinci se USA také připojily k alianci Powering Past Coal Alliance, která sdružuje země usilující o přechod od uhlí k čistým zdrojům energie.

Poměr intenzity emisí – celkové množství vypouštěných emisí skleníkových plynů na každou jednotku nárůstu hrubého domácího produktu (HDP) – v Indii rovněž klesá. Podle hodnocení připraveného k předložení OSN se míra intenzity emisí v Indii za posledních 14 let snížila o 33 % a tento pokles je rychlejší, než se očekávalo.

Zvýšená míra dekarbonizace je v hodnocení připisována nárůstu výroby energie z obnovitelných zdrojů a zalesňování. Ze závěrů zprávy vyplývá, že Indie je na dobré cestě splnit svůj závazek vůči Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) snížit do roku 2030 intenzitu emisí o 45 % oproti roku 2005.

Čína zaznamenala v roce 2023 rekordní instalace nízkouhlíkových kapacit na výrobu elektřiny, zejména větrné a solární energie . V prvních měsících loňského roku dosáhla čínská solární kapacita 228 GW, což je více než ve zbytku světa dohromady. Kapacita větrných elektráren v Číně je téměř o 50 % vyšší než ve zbytku Evropy a očekává se, že emise CO2 v Číně začnou letos klesat.

V loňském roce Čína rovněž překonala rekord v množství energie vyrobené jednou turbínou za jediný den. Největší větrná turbína na světě o průměru 252 metrů vyrobila 1. září za 24 hodin 384 megawatthodin (MWh). Turbína Goldwind dokázala vyrábět energii i během tajfunu, čímž překonala rekord, který v srpnu vytvořila dánská turbína.

Ještě je třeba přidat

Rok 2023 ukázal, že transformace energetiky na čisté zdroje energie již začala, a to nejen v Evropě. Změna klimatu a její rizika však zůstávají hrozbou. Zaznamenali jsme nejteplejší rok v historii, ničivé požáry a záplavy i rekordní oteplování oceánů. Je velmi pravděpodobné, že v roce 2024 budou teplotní rekordy opět překonány. Klimatologové také varují před dosažením takzvaných bodů zvratu, které by mohly vyvolat kolaps celých ekosystémů.

Abychom zabránili ještě závažnějším příznakům klimatické krize, musíme se přestat dohadovat o její reálnosti a začít rychleji jednat. Jak ukázal i rok 2023, řešení stabilizace klimatu jsou dosažitelná pomocí současných technologií a kromě stabilizace klimatu s sebou přinášejí i větší energetickou bezpečnost, čistší ovzduší a v důsledku energetické krize i finanční úspory pro spotřebitele. Rozvoj těchto technologií však stále potřebuje správné podmínky a politickou a občanskou podporu.

Článek byl publikován na portálu obnovitelně.cz