V Evropě loni přibylo přes 6 000 megawattů nových solárních elektráren, ve světě rekordních 100 000 megawattů

Během loňského roku bylo v Evropě nainstalováno celkem 6 030 megawattů solárních elektráren. To odpovídá meziročnímu růstu o 6 procent. Nejvíce nových projektů vzniklo v Německu (až 2 200 megawattů), které s úspěchem využívá systém aukcí výkupních cen pro nové projekty. Česká republika zůstává na chvostu.

Německo následuje Velká Británie s přibližně 912 megawatty (MW) nových solárních projektů. Francie pak přidala 887 MW a Nizozemsko 853 MW. Mírné oživení nastalo také na španělském trhu, kde vzniklo během loňského roku 150 MW fotovoltaických elektráren. [1] Solární elektrárny vyrobí ročně v Evropě přes 110 terawatthodin elektřiny, což odpovídá více než 4% podílu na trhu s elektřinou.

Pro srovnání: celosvětový nárůst instalovaného výkonu se odhaduje ve výši 100 000 MW, přičemž celá polovina z tohoto výkonu byla realizována v Číně. [2] V rámci Evropy mimo EU pak začínají růst trhy na Ukrajině: v roce 2017 zde přibylo 211 MW a pro letošní rok se očekává růst o dalších až 700 MW. Dalším ožívajícím trhem je pak Turecko, ve kterém firmy postavily fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem 1 790 MW.

„Evropa očividně zaostává v nových projektech obnovitelných zdrojů a čínský trh roste téměř pětkrát rychleji. Nový impuls k růst solárních i větrných elektráren v Evropě pak může přinést návrh Zimního energetického balíčku s cíli, které prosazuje Evropský parlament. Podle něj by mohl podíl všech obnovitelných zdrojů narůst až na 35 %,“ hodnotí šance evropské solární energetiky Martin Sedlák z Aliance pro energetikou soběstačnost.

„Symbolem ekonomického úspěchu solární energetiky v loňském roce je německý systém aukcí nových kapacit. Cena vysoutěžené podpory pro nové instalace fotovoltaických elektráren zde klesla od jejího zavedení před třemi lety o téměř polovinu, na 4,91 eurocentů za kilowatthodinu. Tento tržní mechanismus podpory využití čisté energie ze slunce může přinést také nový rozvoj solární energetiky do Česka,“ doplňuje Martin Sedlák příležitost pro české prostředí.

Česko: malé kroky vpřed

Česká republika přidala k loňskému růstu solárních elektráren v Evropě spíše drobné projekty. Program Nová zelená úsporám evidoval téměř osm stovek žádostí (788). Největší zájem byl o systémy solární energie s akumulací do teplé vody (416), hned druhá příčka připadá na hybridní solární instalace, tedy systém s akumulací solární elektřiny do baterií (187).

„Zájem domácností o využití solární energie byl v roce 2017 třikrát vyšší než předloni. Každá třetí fotovoltaika na rodinném domě má i baterii pro ukládání přebytků elektřiny, kterou může domácnost spotřebovat, když se její členové vrátí z práce domů. Podle dosavadního trendu bude růst instalací solární panelů na střechách domů pokračovat i v následujících letech,“ hodnotí vývoj v České republice Veronika Hamáčková ze Solární asociace.

Od roku 2017 je pak novinou také možnost získat podporu pro projekty fotovoltaických elektráren na střechách firem. Do programu OPPIK ministerstva průmyslu bylo podáno 273 žádostí pro solární systémy na výrobních halách nebo kancelářích. Většinou šlo o projekty firemních fotovoltaických elektráren s výkonem přibližně 150 kilowattů. Obdobnou možnost mají firmy i letos v rámci navazující výzvy.

Naši partneři

logo4.pngcs_korporatni_bankovnictvi_nove_logo_0.pngsolarniasociace_logo_0.jpg