Horké letní dny solární panely nevyřadí. Teplo může potrápit uhelné elektrárny

Solární panely jsou ideálním pomocníkem do extrémních veder. Elektřina vyrobená ze slunce totiž může pohánět klimatizační jednotky a snižovat tak spotřebu během polední energetické špičky. Extrémní tropické teploty mohou sice částečně snížit výkon fotovoltaických panelů, ale tento pokles je kompenzován dlouhou dobou slunečního svitu během léta. Navíc ani při dlouhotrvajícím suchu nehrozí fotovoltaickým elektrárnám odstávka od výroby, protože na rozdíl od klasických energetických zdrojů nejsou závislé na chlazení vodou.


 

Nejefektivněji fungují fotovoltaické elektrárny za slunných dnů a při teplotách do 25°C nebo nižších. „Solární panely spolehlivě fungují i při letních vedrech. Správnému fungování pomáhá konstrukce elektráren, která umožňuje pasivní chlazení proudícím vzduchem nad i pod panely,“ vysvětluje ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Přestože letošní rok je na tropické dny obzvláště bohatý, je přechodný pokles výkonu solárních elektráren vyrovnán vysokou slunečností bez oblačnosti a dlouhou dobou slunečního svitu během léta. „V našich podmínkách fungují fotovoltaické panely velmi dobře i během jara a podzimu, ovšem jejich majitelé se nemusí bát ani léta. Vždyť solární elektrárny využívající stávající technologii fotovoltaických panelů fungují bez problémů i v zemích s podstatně vyššími teplotami, jaké panují ve slunné Itálii nebo ještě slunnější Austrálii či Kalifornii“, uvedl několik příkladů odborník na energetiku Martin Sedlák.

Fotovoltaické elektrárny nejsou na rozdíl od uhelných a jaderných elektráren závislé na vodě, která je nutná na chlazení. Klasické uhelné a jaderné elektrárny potřebují na provoz zhruba 15x více vody než obnovitelné zdroje. Kvůli extrémnímu suchu byly v Polsku tento týden vyřazeny z provozu klíčové uhelné elektrárny,“ dodává závěrem ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Otázky a odpovědi

O kolik může klesnout špičkový výkon panelu?
Fotovoltaické elektrárny jsou nejefektivnější za slunných dnů a při teplotách do 25 °C nebo nižších. V případě tropických veder platí, že s každým teplotním stupněm klesá maximální výkon nejběžnějších monokrystalických a polykrystalických panelů přibližně o půl procenta. Nové, technicky vyspělejší panely mají ztrátový koeficient nižší. Vědci již nyní experimentují s novými materiály, které by měly redukovat absorbované teplo, čímž by se eliminoval poklesem maximálního výkonu úplně.

Jaký typ panelu je vhodný pro Českou republiku?
Pro tuzemské klimatické podmínky jsou nejvhodnější běžné panely s mono nebo polykrystalickými články, protože tato technologie je ekonomicky efektivní. Solární elektrárny využívající tyto panely jsou běžně budovány v oblastech s podstatně vyššími teplotami, jako například v Itálii, Kalifornii, Arizoně, Austrálii nebo na Havaji. Například právě v Itálii i přes tropické teploty, které panovaly během letošního července, dosáhla solární energetika rekordních 10procentního podílu na dodávkách elektřiny.

Má přehřívání panelů řešení?
Volně stojící solární elektrárny i střešní instalace jsou pasivně chlazeny především prostřednictvím volně proudícího vzduchu nad i pod panely. U pozemních instalací také k chlazení přispívá delší travní porost přímo pod panely, který udržuje chladnější vzduch.

Je solární energetika jediný zdroj, jehož výkon ovlivňuje teplota?
Extrémní teploty a dlouhotrvající sucho může způsobit problémy i uhelným a jaderným elektrárnám, které jsou závislé na vodě jako chladícím médiu. V roce 2003 se tak Francie musela potýkat s nedostatkem elektřiny, protože tamních 19 jaderných elektráren nemělo dost chladicí vody. Opakovaně se také s nedostatkem vody potýkaly jaderné elektrárny v USA (například v roce 2010 a 2013). Letošní vlna veder vyřadila z provozu uhelné elektrárny v Polsku, právě kvůli nedostatku vody. V Polsku tak v týdnu chybělo přes 3 000 megawattů výkonu.

Naši partneři

logo4.pngcs_korporatni_bankovnictvi_nove_logo_0.pngsolarniasociace_logo_0.jpg